Hrad Landštejn @ kroscloud.com

Část předhradí, která vznikla v 15. století v době, kdy hrad vlastnili Krajířové z Krajku (1381 – 1579). Ve vstupních objektech byla pekárna, kovárna, konírna, ovčinec a sýpka.

Nejmladší hradby hradu z přelomu 15. a 16. století. Jejich součástí jsou dovnitř otevřené polokruhové bašty. Z vnitřní části byly na hradbách ochozy pro strážné.

Pozdně gotická stavba z přelomu 15. a 16. století. Je vstupem do gotického parkánu.

Parkán je součástí obranného systému hradu. Jedná se o prostor mezi hradbami, který umožňoval strážným obcházet celý hrad. Parkán vznikl v období, kdy bylo nádvoří zastavěno a nebylo možné dále používat ochoz na vnitřní straně románské hradby.

Uzavírala původní románský areál. Její stavba patří k nejstarším částem hradu ze 13. století. V renesanci, za Krajířů z Krajku, posloužila jako zeď renesančních paláců vestavěných do nádvoří, a byla prolomena velkými renesančními okny.

Kdo byli Krajířové z Krajku?

Rod původem z Kraňska (historická oblast dnešního Slovinska), kde stály jejich rodové hrady Krajk (Kreig, uváděno též Kraig, Krayk) na hoře Kraiger (u Sankt Veit an der Glan v dnešních Korutanech). Jejich předkové tam sídlili už v polovině 12. století (nejstarší zmínka z roku 1091 - Dieterus de Krywgg). Příslušníci rodu obdrželi ve 14. století Grafenstein v Korutanech a drželi další statky v Kraňsku (např. Bled). Konrád Krajíř přišel do Čech jako dvořan krále Václava IV. a 1381 získal hrad Landštejn a Novou Bystřici. Albrecht později přikoupil Bílkov a Dačice. Další příslušníci rodu sloužili jako zemští hejtmané v Čechách a Korutanech. Koncem 15. století se rozdělili do dvou větví – bystřické a boleslavské. Obě linie vymřely koncem 16. století.

Volfgang († 1554) z bystřické linie působil v důležitých pozicích za vlády Ferdinanda I., nejprve se stal hejtmanem bechyňského kraje,[zdroj?] v letech 1537–1542 vykonával úřad nejvyššího kancléře, poté dvanáct let až do své smrti zastával pozici nejvyššího purkrabího.

Boleslavská větev stála při české reformaci, podporovala jednotu bratrskou. Johanka zdědila Mladou Boleslav, Brandýs nad Labem, Hrubý Rohozec a Michalovice, což bylo celé jmění větve. Z Mladé Boleslavi se stalo jedno z center jednoty bratrské. Syn jejího bratra Konráda veřejně přestoupil k jednotě a podporoval ji, za to po potlačení stavovského odboje roku 1547 přišel o část majetku.

Posledním mužským členem rodu byl zřejmě Jáchym Krajíř z Krajku, jenž zemřel na počátku 17. století.

cs.wikipedia.org

Je vstupem na hradní nádvoří. Byla prolomena v původní románské hradbě v období 14. – 15. století. Původní vstup do hradu byl od jihu vedle velké románské věže. Byl však zastavěn obytnou věží donjonem. Uvnitř třetí brány je osazen pozdně gotický přetínavý oblouk z přelomu 15. a 16. století.

Nádvoří bylo postupně zastavováno novými budovami – gotickým obytným palácem z 15. století představeným před románský palác, a renesančními paláci přiloženými k původní románské hradbě.

Součást nejstarší stavební fáze hradu ze 13. století. Byl vložen mezi hranolové románské věže. Neznáme původního stavitele hradu, mohl to být jak český král, tak rakouský vévoda na přelomu 12. a 13. století. Prvními známými držiteli hradu jsou Vítkovci od roku 1282.

Co víme o Vítkovcích?

Vítkovci, též páni z Růže (německy Witigonen, či Wittigonen), patřili k nejsilnějším domácím rozrodům. Starý český rod, za zakladatele je považován Vítek I. z Prčice, ale nejspíše je rod mnohem starší. Vítek byl pravděpodobně příbuzným Schönhering-Blankenbergů a jméno Witigo je buď německého původu (jméno Witigone se vyskytuje již roku 1072 v souvislosti s Míšní v Sasku jehož patronem je svatý Vít) a nebo má slovanský význam 'pán/vládce' jako ve jméně Svantovít.

Jejich jméno se odvozuje od českého šlechtice Vítka z Prčice (†1194), který byl mezi lety 1169 a 1176 českým královským stolníkem a objevoval se na významných postech v družině Přemyslovců. Díky svému významnému postavení v jižních Čechách a statkům v hornorakouském Mühlviertelu měli ve středověku mnohočetné vztahy k Rakousku. Vítkovi čtyři synové se stali zakladateli významných českých panských rodů; kromě nich měl prý ještě pátého syna, levobočka Sezemu z Ústí.

cs.wikipedia.org

Též nazývána kaplová, neboť téměř celý její obsah zabírá původní románská kaple za 13. století. Je to jediný vnitřní románský prostor, který se na hradě zachoval. Kaple je tribunová s apsidou (kněžištěm) vybranou v síle zdi.

Co víme o románském slohu?

Románský sloh se prosadil ve stavitelství a výtvarném umění v zemích západní, jižní a střední Evropy v 11.–13. století. Východ Evropy byl v té době ovlivněn byzantským stylem.

V architektuře šlo o postupně rozvíjenou, v rámci Evropy a dané epochy víceméně jednotnou tradici konstruování staveb a použití materiálu. Termín 'románská' v sobě zahrnuje pokus vyjádřit vztah tohoto stavebního slohu k stavebnímu slohu antického Říma, jímž byl do značné míry inspirován a sdílel s ní některé stavební prvky (viz klasická řádová architektura).

Relativní rozšířenost slohu a vzájemnou podobnost stavebních struktur po Evropě byla umožněna poměrně značnou mobilitou středověkého lidu. Navzdory mnoha moderním představám o životě před průmyslovou revolucí nejen šlechta a rytíři, ale i kupci, řemeslníci, mniši a misionáři putovali Evropou a roznášeli a sdíleli tak mimo jiné znalosti potřebné ke konstrukci staveb.

Stavby byly budovány z kamene. Vyznačovaly se silnými, mohutnými zdmi. Zpočátku dřevěné, rovné stropy, později nahrazeny klenbou – silné podpěrné sloupy. Vchody zdobené portály. Stěny zdobené freskami. Nejvíce se budovaly chrámy.

cs.wikipedia.org

Útočištná věž, která nebyla určena k obývání. Od 14. století byla v jejím nejvyšším patře obytná místnost pro strážného – zachován zde zůstal prevet (středověký záchod). Nejvyšší patro věže je upraveno jako vyhlídková plošina s nadmořskou výškou 688 m.

Co to je 'bergfrit'?

Bergfrit (v dnešní němčině Bergfried) je převážně okrouhlá hlavní věž hradu. Výjimečně se v Česku lze setkat s čtverhranným nebo i polygonálním (např. Příběnice) půdorysem. V případě potřeby sloužila obráncům jako poslední útočiště, podobně jako jiný typ věže, donjon. Z obranných důvodů bývala proto přístupná pouze po snadno odstranitelném můstku ve vyšším patře (Pernštejn).

V areálu hradu bývala umístěna v místě možného útoku, zpravidla poblíž šíjového příkopu. Klasickým příkladem je Křivoklát nebo Zvíkov. Z počátku byl bergfrit umístěn volně za hradbou, později byl stavěn v linii opevnění. Buďto je přímo prostupoval, nebo se kolem něj hradba elasticky ovíjela.

Kruhová věž bývala velmi často v místě směru předpokládaného útoku opatřena břitem, který (pokud nedošlo k zásahu samotného břitu) výrazně lépe odolával střelám z obléhacích strojů. Břitem je opatřen například bergfrit hradu Zvíkov nebo na hradě ve Strakonicích.

V úrovni přízemí neměla věž žádný vchod ani jiné otvory. Přízemí věže bylo přístupné pouze otvorem ve stropě. Používalo se proto často pouze jako vězení nebo skladiště.

V dobách míru nebývaly bergfrity obývány, na rozdíl od donjonů.

cs.wikipedia.org

Pozdně gotická obytně obranná věž ze 14. – 15. století. Její stavba částečně uzavřela původní vstup do hradu, a proto musela být v 15. století prolomena třetí brána jako nový vstup do nádvoří.

Co přesně je 'donjon'?

Donjon či donžon je věž převážně čtvercového nebo obdélníkového půdorysu. Objevují se však (v Česku výjimečně) také donjony polygonálního nebo kruhového půdorysu. Kruhové donjony lze spatřit například na hradě Restormel v Cornwallu, ve Francii v Gisorsu, Étampes nebo Rouenu, v Čechách pak na Křivoklátě. Šlo o věže obytné, ale v případě potřeby mohly sloužit i jako věže útočištné. Donjony se v Českých zemích objevovaly od počátku hradního stavitelství a často se vyskytovaly jako součásti tvrzí. Věž, která sloužila pouze k obraně hradu, se nazývá bergfrit.

Donjon označuje také typ francouzského románského hradu. Obytná věž či palác hranolového tvaru je na nárožích, případně na stěnách, zesílen plnými věžicemi oblého tvaru. V Čechách bylo tohoto typu užito při stavbě románského biskupského hradu v Roudnice nad Labem.

Typický hrad základní donjonové dispozice, který se v Čechách stavěl v průběhu 13. a 14. století, byl tvořený právě obytnou věží obehnanou hradbou, do které mohl být vložen vstupní objekt. Ostatní zástavba měla jen pomocný charakter. Půdorys některých donjonů dosahoval až 14 × 17,5 m (Vítkův kámen) nebo 16 × 16 m (Pajrek). V rozvinuté podobě mohly stát v hradním jádře kromě donjonu další obytné a pomocné stavby (Křečov). Výjimečně se objevují hrady tvořené pouze donjonem (Kunžvart).

Typickými ukázkami hradů donjonové dispozice jsou v českém prostředí románská Přimda, raně gotická Hlízová věž na Zvíkově a z vrcholné gotiky např. Kost nebo Karlštejn.

cs.wikipedia.org

Studna na nádvoří není původní hradní studnou. Ta se nachází v jednom z hradních sklepů. Na konci 16. století však byla zasypána a na nádvoří byla vybudována nová studna. Je hluboká 26 m.

Model zobrazuje dispozice hradu v době jeho založení na přelomu 12. a 13. století. Původního stavitele hradu neznáme, mohl to být jak český král, tak rakouský vévoda.

Původně se do hradu přicházelo od jihu po dřevěném mostě, který překonával hradní příkop. Stavba obytné věže donjonu tento vstup částečně zastavěla a bylo tedy nutné vybudovat nový vstup do nádvoří – třetí bránu.

Model zobrazuje dispozice hradu v 15. století. Můžeme vidět podstatné rozšíření hradního areálu, novou obytnou věž, která uzavřela původní vstup do hradu, nové linie opevnění a předhradí s hospodářskou budovou.